Dohání mě minulost

21. listopadu 2015 v 17:40 | Smookie1 |  Ze života
Byl krásný podzimní večer a já chytla svojí depresi. Což znamená přežirání nutellou, smutné obrázky, smutný film a slzy k tomu. Události, které se v poslední době udály ve mě nevyvolali zrovna hezké pocity a spíš se všechny smíchali do jednoho špatného.


Bylo toho celkem dost co se stalo. Cítila jsem se, jako bych stratila všechny kamarády, kterým jsem věřila a vždy jim řekla, co mě trápí, s čím mám potíž a s čím potřebuju poradit. Brečela jsem a myslela jsem si, že už to nemůže být horší, ale pak se stalo něco, co bych vážně nečekala. Napsal mi jeden můj bývalý kluk. Nepsali jsme si spolu rok, ale vztah jsme mezi sebou máme dobrý, i když jsme pouze kamarádi.Tohle jsem ještě pochopila. Pak je tu jeden kluk. Už si ani nepamatuju, jak jsme se poznali, ale je to nejlepší kamarád kluka, se kterým se už nebavím. Tenhle kluk mi asi 7-8 měsíců zpátky dost ublížil. Popíšu vám naše kamarádství asi takto. Ublížil mi ► odpustila jsem mu. Ublížil mi podruhé ► odpustila jsem mu. Ublížil mi potřetí ► opět jsem mu odpustila. Ublížil počtvrté ► odpustila jsem mu. Napsal mi totiž něco, co mě vyvedlo z místa. Napsal mi, že kě mě něco cítil. Já mu na to napsala jen hm. Nemohla jsem mu na to napsat, že je to tální pí*ovina, kterou si právě vymyslel. Asi si říkáte "Proč si ho nezablokuješ, nepošleš do háje a prostě se ho jednoduše nezbavíš když ti tak ubližuje?" Jo jasně, chtěla bych to udělat, jenže to není lehké. I on tu pro mě párkrát byl, když jsem to potřebovala. Určitě každý máme v životě nějakou takovou osobu, od které si necháme 100x ublížil a bude nás to sebevíc mrzet, ale odloučení od té osoby je pro nás zničující.

Napsali mi ještě další 3 kluci. Tohle už jsou jen kamarádi. Kdysi jsem se všemi hodně bavila a už nepamatuju co nás rozdělilo. Možná to, že 2 z nich bydlí na druhé straně ČR než bydlím já. Byla jsem ráda, že jsem si snimi po dlouhé době popovídala. Bylo fajn zavzpomínat na staré dobré časy, na všechny srandy, problémy, prostě si to všechno připomenout.

Vůbec nevím co mě hnalo k tomu napsat tento článek. Možná to, že jsem si konečně uvědomila, že i když chci žít v přítomnostu, vždy se nějaký malinký kousek z minulosti objeví a musí se počítat s tím, že může být dobrý i špatný. Mrzí mě, že mi trvalo tak dlouho, než jsem si tohle uvědomila, ale jsem ráda, že jsem si to vůbec uvědomila. Celkem mi to připomnělo scénu z filmu. Film se v originále jmenuje "Er ist wieder da." A je to film o tom, jak se Adolf Hitler vrátil do naší doby. Připomněla se mi věta, která v tomto filmu zazněla, kterou pronesl právě Adolf. "Já jsem už součástí vaší minulosti, které se už nezbavíte. Musíte se s tím naučit žít." Myslím, že toto je celkem výstižné. I když se někdy snažíme od minulosti odpoutat, vždy se ukáže někdo, kdo nám bude minulost připomínat.

Tahle písnička mi vždy připomene staré dobré (i zlé) časy.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ladyvelve ladyvelve | Web | 22. listopadu 2015 v 23:47 | Reagovat

Tu písničku miluji.

2 M` M` | Web | 25. listopadu 2015 v 19:19 | Reagovat

Už aby byli Vánoce, to každého přejde pochmurná nálada a je plný optimismu! :) také občas mívám slabší chvilky, ale říkám si, že není čas na hroucení se a na přemýšlení o tom, co všechno je špatně (ano, jsem k sobě hodně kritická, ale občas se to sakra vyplácí). Přeju hodně štěstí! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama