Staré rány

1. září 2015 v 13:00 | Smookie1
Staré rány

Taky znáte ty věci, za kterými jste udělali tlustou čáru? Tak právě o tomto bude můj dnešní článek.

Já myslím, že to známe všichni. Něco se stalo a my za tím udělali čáru a už se k tomu nehodláme vracet. Ale co když se ty věci nebo osoby hodlají vrátit? Chtěla bych vám tady zas říct můj příběh.



Kdysi mě jeden kamarád (Honza N.) seznámil s jeho nejlepším kamarádem (Honza Š.). Jenže problém je, že on je z Prahy. Psali jsme si a zdál se fakt dost fajn.Byl na mě milý a vždycky jsme si fajně pokecali. Je to hokejista a já hokejisty fakt žeru. Protože sama hokej miluju. Ráda se učím takové ty hokejové věci jako brzdit jako hokejista, jezdit pozadu a tak dále. No plánovali jsme co budeme dělat až přijede. Protože jezdí do Ostravy dost často a měl v plánu přijet. Jenže mě nějak ruplo v hlavě. Prostě sem ho z ničeho nic poslala někam. Možná to bylo i proto, že nesnáším loučení. Když potkáte někoho fajného a máte se sním rozloučit. Nemám to ráda, vždycky brečím jak krokodýl a jsem pak taková divná. No tohle jsme překonali. I přes to se semnou bavil. Jenže pak se mi pomstil. Já zas měla jet do Prahy a on mi to fakt hnusně vrátil. Řekněme, že jsem většinu času v Praze probrečela jak líto mi to bylo. Ale i přes to jsme se nějak přenesli. Jenže pak to celé vygradovalo. Něco mi napsal. Nechci tady rozebírat co. Byla to prostě poslední kapka. Byla to dvouhodinnová hádka.

Bohužel to tedy skončilo tak, že jsme se přestali bavit. Bohužel jsme o sobě i dost nehezky baili. Prostě taková ta hnusná slova. Mě to bylo jedno. Jenže já mu věřila a to co mi pakl řekl ten jeho nejlepší kamarád mě fakt dostalo. Prý si se mnou jen celou dobu hrál. Páni. Co na to jen říct? Je ten kluk vůbec člověk? A navíc to co jsem od toho jeho nejlepšího kámoše to mě jen utvrdilo, že nemám nejmenší chuť se sním bavit.

Jenže dneska se stalo něco co bych v životě nečekalala. Napsal mi. Chtěl znát důvod proč jsem ho tak najednou odepsala. Jelikož to bylo strašně rychlé úplně sem zapomněla co mi udělal. Jenže když píšu tohle dost si to začínám všechno vybavovat. Všechny ty věci kvůli kterých sem brečela.

Teď mě čeká brigáda na ledním bruslení (pokud mi to teda ovšem výjde a já doufám, že mi to výjde), tak mi oba oznámili, že by se tam chtěli objevit. Sakra, tohle se mnou taky dost zacloumalo. Já ho nechci potkat. Protože vím, že by to nedopadlo dobře a já bych jen skončila v slzách. Možná se to ještě celé zpraví. Možná si to vyříkáme, ale abych řekla pravdu ani trochu tomu nevěřím. On mi proved svoje a já mu zas provedla svoje. Bude to zajímavé.

No doufám, že se to ještě nějak dobře vyhrotí.


(Pokud někdo nepochopil proč tenhle gif tak to má znázorňovat to, že někdy staré rány dost bolí)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sárči Sárči | E-mail | Web | 5. září 2015 v 23:20 | Reagovat

ou :( to ma mrzí..tiež nemám rada lúčenia..nechípecm ale vždy keď kamarát/ka odchádza a  príde až o rok alebo..tak ho prestanem mať nejak rada proste a potom mi moc chýba..bude to tým že som dosť žiarlivá a nedokážem prijať to že má aj iných kamarátov..

2 Smookie Smookie | Web | 6. září 2015 v 14:36 | Reagovat

[1]: mám to úplně stejně. Taky žárlím. A možná i proto jsem to udělala:/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama