Příběh - První díl

25. srpna 2015 v 8:00 | Smookie1 |  Povídky
Mám tu pro vás ten příběh. Dlouho jsme takhle nepsala a ty první díly jsou pro mě vždy náročné, tak to berte s nadhledem.




1

Abych se vám nějak krátce představila. Jmenuji se Lisa Donahugová. Je mi 17 let a pocházím z Floridy. A chci vám vyprávět svůj příběh.





Lisa vzala do ruky telefon a viděla, že jí volá její nejlepší kamarádka Clare. "Ahoj Clare!" řekla vesele Lisa. "Liso! Ahoj puso moje! Kdy se vracíš z Newyorku? Už mi chybíš. Chybíš nám všem hlavně Louisovi." Louis byl Lisin přítel, se kterým byla už 3 roky. "Clare, neboj, odlítáme dneska večer. Zítra se už uvidíme. Moc se na tebe těším!" Lisa se usmívala. "Liso to je super! Máme pro tebe překvapení!" "Cože jaké překvapení Clare!? Já žádné překvapení nechci!" "Ale Liso notak! Neviděli jsme tě 2 měsíce!" "No dobře, ale já pro vás mám taky spostu dárků!" "Vážně!?" vykřikla Clare. "Jo, vážně. Clare promiň, už musím končit, jdu na poslední nákupy a ještě si potřebuju něco zařídit." "Dobře Liso. Posílám pusu a těším se na tebe." "Pa Clare". Lisa zavěsila, sedla do svého BMW a jela do centra Newyorku.

Lisa si jela vyzvednout poslední peníze, za její práci v Newyorku. Potom jela za její mamkou na hotel. "Jsem tady mami, promiň, že mi to tak trvalo." "V pohodě Liso, doufám, že už jsi sbalená, za chvíli jedeme na letiště. Jo a ještě musíme vrátit to půjčené auto" Lisa se usmála. "Jasně mami jsem sbalená, klidně můžeme vyrazit teď hned." Lisina mamka se usmála. "Dej mi ještě 5 minu a můžeme jet."

Konečně Lisa seděla v letadle. Poustěla si písničky a přemýšlela, jaké to bude, až se konečně vrátí domů na Floridu. Přemýšlela, jestli Louisovi chyběla. On jí chyběl hodně. Hlavně doufala, že ji nezahnul. Toho se bála nejvíc. 2 měsíce jsou dlouhá doba, hodně dlouhá doba. A nechat ho samotného na Floridě bylo patřičné riziko. Ale doufala, že Clare ho ohlídá. Při tom přemýšlení usnula.

Konečně vylezla z letadla. Na letišti čekal její táta. Když ho uviděla, rozběhla se a skočila mu do náruče. "Tati strašně jsi mi chyběl!" "Ty mě taky beruško moje. Kde máš mamku?" "Jo za chvíli se tu objeví." "Davide!" "Rachel!" Lisini rodiče se k sobě rozběhli. "Strašně jsi mi chyběl" řekla Rachel. "Ty mě víc" řekla Rachel a políbila Davida. "Super takže přivítání by tu bylo, mohli by jsme už prosím jet domů? Ráda bych si vybalila, dala si sprchu a pak chci jít za Louisem. Dlouho jsme se neviděli" řekla Lisa. "Ale ovšem zlatíčko, ještě ale musíme pro kufry" řekl David.

Asi po půlhodině cesty přijeli domů. Konečně, jejich milovaný dům a Lisin milovaný pokoj. Věci z kufru naházela do pračky, kterou hned zapla a mezitím si šla dát sprchu. Když si dala sprch, zavolala Clare. Clare jí to okamžitě zvedla. "Ahoj Clare. Už jsem konečně doma. Takže, kdy si pro mě příjdeš?" "Co třeba ve 3? Jej teď mě napadlo, nechtěla by jsi u mě dneska přespat? Máme si hodně co říct." "A víš že je to hodně dobrý nápad? Fajn, tak mě vy 3 vyzvedni. Hodíme moje věci k tobě a pak se můžeme jít bavit co ty na to?" "Dobře Liso, těším se, zatím pá." Lisa položil telefon a šla do kuchyně pro něco dobrého.

Clare už na Lisu čekala. Lisa si vzala klíčky od svého auta. Vyšla před domů a viděla tam Clare. Obě na sebe udělali jejich známe obličeje a pak se naproti sebe rozběhli a začli se objímat. "Bože Liso, tak strašně jsi mi chyběla! Ty dva měsíce bez tebe to bylo hrozné!" "Mi povídej! Prácě v New yorku byla náročná. Jsem ráda, že jsem zpátky, ale za týden začíná škola." "Prosím nepřípominej mi to!" "No nic, co se bude dneska dít?" zeptala se Lisa "No, moji rodiče nejsou doma, takže menší oslava toho, že jsi přijela." "To zní skvěle Clare. Tak jedem ne?"

Když přijeli ke Clare už tam bylo spoustu lidí, které Lisa znala. Hodně lidí z jejich školy. Ale hlavně tam byl Louis. Rozběhla se k němu. "Louisi!" Skočila mu do náruče. "Puso, strašně jsi mi chyběla. Dva měsíce bez tebe byly hrozné!" "To mi povídej. Tak moc jsem se na tebe těšila." "Já na tebe taky puso, ale měla by jsi něco vědět, dřív, než se to dozvíš od někoho jiného. "Dobře Lousi povídej." "Pojď prosímtě někde kde je soukromí." "Eum dobře." Lisa cítila, že je něco špatně. Přišli do Clarina pokoje. "No už mi řekneš tu strašně důležitou věc?" "Měla by ses na to ale posadit." "No dobře." Sedla si na postel od Clare a čekala co se stane.¨

Pokračování příště…..

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sarushef Sarushef | Web | 25. srpna 2015 v 14:05 | Reagovat

Škoda, že to skončilo v nejlepším :D

2 Teresa Teresa | Web | 25. srpna 2015 v 15:13 | Reagovat

Taak a teď doufám, že druhý díl napíšeš co nejdřív, protože mě zajímalo co jí řekne a konec :D Ale je to velice zajímavý příběh a těším se na pokračování :)

3 Smookie Smookie | Web | 25. srpna 2015 v 18:59 | Reagovat

Další díl výjde určitě brzo nebojte se :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama