Bartošovice

26. července 2015 v 10:08 | Smookie1 |  Ze života
6.7.2015 - Bartošovice
Taťka konečně dokoukal na formuli 1 a zavelil, že vyjedeme. Rychle jsem si donesla tašku s věcmi. Rozloučili jsme se s babičkou a dědou a pak se vydali k autu. Věci jsem hodila do kufru a šla jsem si sednout. Připoutala jsem se, táta nastartoval motor a už jsme jeli. Cesta mi utekla celkem rychle. Hned jsem psala mojí kamarádce Barče, že už jsem na cestě. Za hodinku jsme parkovali na tom mi dobře známém místě. Vešla jsem velkýma dřevěnýma vratami. Už tam na mě čekala teta se strejdou. Začali nás s taťkou vítat. Já si hodila věci do pokoje, kde seděl bratranec. Řekla jsem mu, ať napíše Barče, že už jsem tady.

Rychle jsem se s taťkou rozloučila, dala jsem mu pusu a řekla, že se v sobotu zas uvidíme. Tetě jsem řekla, že jdu za Barčou a příjdu asi kolem 9. Barča viděla, že jdu a tak jsme se naproti sobě rychle rozběhli a začali jsme ječet jak malé. Po dvou rokách ji vidět mi až vehnalo slzy do očí. Šli jsme se posadit na chvíli k nim na terasu. Já se zeptala, jestli teda půjdem ven, že chci poznat ty děcka tady. Řekla, že no problém. Oblékli jsme se, vzali kola a jeli jsme do.. no jak to jen říct takové "centrum" vesnice. Děcka byly na zahrádce. Už tam seděli a když jsem přišla já všichni jsme na sebe jen vyplašeně koukali. Bylo to ze začátku takové divné a nikdo nechtěl mluvit, když mě viděli. Pak se rozhodlo, že se půjde za zámek. (Ach naše oblíbené místo). Tam už se to začalo zlepšovat. Ale bylo strašně roztomilé, jak se na mě Dominik koukal asi půl minuty v kuse. Neodtrhl pohled a já si jen říkala "sakra proč na mě tak moc čumí?". No nějak jsme se tím prvním dnem prokousali a byl za námi. S bratrancem jsme spali u Barči. Ještě ten první den se kluci rozhodli, že za námi v 10 večer přijedou. My si řekli ok no, tak proč ne. Šli jsme se snimi na chvilku projít.
Šli jsme spát kolem 1 ráno a vstávali jsme asi v 10.
Ostatní dny byly celkem podobné až na některé, které vám sem vypíšu - ale nepamatuju si, jestli to byla středa, nebo úterý prostě nějaký den:D

1) Patrik
No tenhle den se týkal Patrika. Bože ten kluk je fakt šílený!:D No mám na něj teď vážně hezké vzpomínky. Asi týden než jsem měla přijet mi psal. Ale psal mi opravdu divně. Psal mi jestli sním nechci chodit ty dva týdny co v Bartoškách budu. Já si řekla "pane bože co je to za debila?". No ale když jsem ho tam viděla, zjistila jsem, že není tak špatný jak vypadá. Takže to berme jako menší úlet, ale pak jsem mu řekla, že by to stejně neklapalo. Je to fajný kluk, ale oboum by nám to bylo dost líto, jak bych pak odjela…
2) Tomášek
Ten kluk opravdu nemá chybu. Moc mě mrzí, že mu to nevyšlo, ale jako šel dál a teď mu to moc přejuJ. Jen on mi může napsat "koukala si na mě, jako by jsi mě chtěla sníst". Já z toho chytla okamžitý záchvat smíchu. No já mu řekla, že ho sníst chci - tím, že mu udělám cucflek na krku. Řekl že na krk si nikoho nepustí. Ale omyl! Když jsme byly na váze hodil mi kolo do křaku. Já si ho vytáhla a pak asi hodinu nic. Potom jsem za ním přišla, že ho chci obejmout. On jakože v pohodě. Tak jsem ho objala a pak jsem ho hryzla. No malou skvrnu tam dva dny měl. Prostě pomsta za to kolo. Ale když teď už odbočím, nebejt něj asi by mi nevyšel poslední den, tak tímto mu za to děkuju.
3)Robin
No… Veřili by jste,že kluk ve 13ti rokách bude mít 192,5cm? No já do té doby taky ne, dokud jsem ho nepotkala. Nejlepší prdelku má no:D. Ale to sem nepatří. No prostě to jeho pevné objetí, pusinky a všechno. Poslední den jsem byla trošku v háji, že jsem se sním jako s jedinným nerozloučila v tomhle mi pomohl Tomík - řekl Robinovi, že v 1 na zahrádce, ale Tom jel na koupák. Takže, to mělo bejt překvapení, že tam budu jen já. No já tam čekala a tom ještě na chvilku přijel. Seděl tam chvilku se mnou, a když přijel Robin řekl mu, že musí odejít. Robin myslel, že ho zabije, ale pak jsme spolu fajně pokecali a já se sním pořádně rozloučila.
4) Váha
Ne, není to váha jako váha, prostě je to tam místo, které se říká váha. Vždycky jsme tam dělali blbosti, ale asi úplně nejlepší byla jablečná bitva. Rozdělili jsme se na dvě strany. Kluci dovezli v batohu zásobu jablek a pak jsme to po sobě házeli. Asi další jedna z nejlepších vzpomínek
5) Baruška
Barušce bych chtěla poděkovat za všechno, za úžasné dva týdny sní, za to, že mě seznámila s těma nejlepšíma děckama. Baruško moc děkuju za vše a doufám, že nám vyjdou ty víkendy

za těma křakama jsme vždycky seděli a bavili se. :3
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama